Napsali o nás

Filmařská rodina Siebertů

o Oskarovi a Daniele Siebertovi píše Howard Lockwood

Příhoda jednoho amerického přítele.

 Jedna z těch pěkných věcí při filmování  a členství v SAVAC (Americká federace amatérských filmařů) je ziskávání řady nádherných nových přátelství. Ale žádné přátelství nebylo takové jako přatelství s Oskaren Siebertem a jeho talentovanou dcerou (jak ji Howard pojmenoval ) "Sweetheart", Danielou, ktere je 16 let. Bytem v Sinzingu, nedaleko Regensburgu v Německu, je Oskar Siebert jediný evropský člen SAVAC.

 Já jsem se s Oskarem prvně "setkal", kdyz jsem v roce 1997 při jednom festivalu PSA, (jenom pro členy svazu) zastával funkci ředitele festivalu. Přišla nám Oskarova kazeta zcela poničená a nedala se promítat. naštěstí byl přítomen Stan Whibett, který byl členem poroty a který je zároveň znamenitým technikem. On poškozenou kazetu opravil a tak se mohla promitat. Oskar ziskal tehdy prvni cenu. Za to nám byl Oskar velice vděčný. Když jsme zjistili, ze máme oba E-mail, začali jsme si intenzívně psát. Timto poznala Tama  (Howardova manželka) a já,  též Danielu, ktera převzala funkci překladatele.

V roce 1998 zjistil Oskar, že budeme cestovat s Tamou do Vídně. Během našeho pobytu ve Vídni, cestoval Oskar s Danielou 5 hodin, aby strávili alespoň jeden den s námi. Vychutnali jsme společně drezuru Lippizánů, navštívili společně slavný Prater (který jsme znali z filmu "Třetí muž")

V lednu 2000 navštívil Oskar svého přítele ve Phoenixu a přijel s nim k nám (L.A.) stravit s nami alespoň jeden den. Navštívili jsme společně filmové studio Universal v Los Angeles. Potom v červnu 2000 jsme plánovali návštěvu Daniely u nás. Ale moje nemoc naše plány stopla. Já jsem musel do nemocnice, kde jsem podstoupil operaci srdce. Fantastická Dicie a Ken  Sizemore, kteří Danielu před tím neznali, vyzvedli ji z letiště a navštívili s ní Disneyland. Daniela měla potom ještě možnost u nás bydlet a s moji ženou vychutnat její lásku ke koním. Ted pracuje Daniela (vedle svého studia) tvrdě aby si vydělala peníze a mohla se v letě 2001 opět k nám vrátit.

Ale nechme je aby se sami představili.

Howard Lockwood

Příběh Oskara Sieberta.

 Narodil jsem se v roce 1942 uprostřed rozbambordovaného Berlína. Můj otec pracoval jako filmový asistent u německé filmové společnosti DEFA a moje maminka pracovala jako statistka ve filmových ateliérech Barrandov v Praze, v dnešní České republice.

V roce 1945 jsme byli společně s mojí sestrou Irenou odvlečeni z Berlína do Prahy, kde nás v květnu 1945, po revoluci, zavlekla tak zvaná revoluční garda do Sudet k Děčínu. Tehdy sloužil můj otec jako voják na frontě. Zde jsem navstěvoval školu a též ukončil sportovní školu (s Diplomem  trenéra kulturistiky). V roce 1966 jsem se stal členem Svazu klubu mladeze. V roce 1968 jsme se politicky angažovali proti okupačnímu vstupu sovětské armády do Československé republiky. Za tyto aktivity jsem byl Státní bezpečností politicky a občansky pronásledován a postaven před soud. V roce 1970 jsem ztratil své povolání a byla mi zakázána veškerá veřejná činnost. Též mi byl odebrán cestovní pas. v roce 1976 mi bylo s podporou OSN ( organizace pro lidská práva) povoleno vystěhování do Německé Spolkové Republiky.  Od roku 1978 jsem pracoval jako Sportovní fyzioterapeut a chyropraktik. V roce 1982 jsem se oženil s mojí ženou Ingrid a v roce 1984 se nám narodila dcera Daniela. V tomto roce jsem začal též aktivně filmovat. Pochopitelně za aktivní asistence mojí ženy. V roce 1986 jsem vyhrál hlavní cenu na mezinárodním veletrhu PHOTOKINA Köln/ NSR. v roce 1987 jsem zasvětil moji dceru Danielu do kouzel filmování a od té doby převzala Daniela vsechny dulezite ukoly jak pred – tak i za kamerou. Od té doby jsme natočili více jak 30 krátkých filmů a od roku 1995 se zúčastňujeme pravidelně řady mezinárodních filmových festivalů.

Do naší úspěšné produkce patří :

- Regensburg 6,50

- Warum?

- Der letzte Schuss

- Future

- Guernsey Lily Festival

- Im Namen des Gesetzes

- Danke

Získali jsme již více jak  65  filmových cen. Specializujeme se více či méně na hrané filmy. Letos jsme natočili krátký film s názvem "Klíč". (Dani mi vyprávěla, že všichni herci hráli zadarmo. Ale museli projet celé bavorsko nez našli vhodný hrad pro natáčení. Trvalo též delší dobu než se nám podařilo u jednoho pražského divadla zajistit všechny kostýmy. Celý film jsme natočili za pouhý jeden den, pochopitelně pod značným stresem.) Máme připraveno jiz dalších 5 scénářů, ale co nám schází jsou peníze abychom mohli tyto naše filmy natočit.

Jsme nesmírně šťastni, že jsme přes naše hobby – točit filmy – našli tolik přátel a tím rozvinuly band přátelství. Jsme hrdi že jsme jedni z tak početné skupiny amatérských filmařů. Doufáme, že tato přátelství zůstanou trvalá.           

Daniela Siebert

Ahoj, jmenuji se Daniela, ale všichni mi říkají pouze Dani. Narodila jsem se 7.3.1984 v německém Regensburgu. Nyní jsem již v 11. třídě Gymnázia. Za dva roky bych chtěla začít studovat žurnalistiku v USA. Nejdříve jsem chtěla ale studovat psychologii,  řada lidí, kteří mě viděli na obrazovce mi řekli že mám dobré vystupováni a tak jsem se konečně rozhodla pro žurnalistiku.

Ve volném šase jezdím na koni, tančím, navštěvuji divadla a pomáhám přátelům. Bohužel nemám mnoho volného času, neboť po škole pracuji ještě ve slunečním studiu abych si vydělala peníze na cestu do USA. Tentokráte bych tam chtěla zůstat 6 týdnů. Hned při mé první návštěvě v USA jsem si tuto zem zamilovala. Mnoho jsem toho v USA sice nepoznala, ale přitahuje mě do této země magická síla.

Můj otec mě zavedl do světa filmu. Miluji tuto atmosféru, ale zůstává mi pro to velice málo času, neboť je teď škola přednější. Překládám a opravuji vše co můj otec píše, ale někdy je toho až přespříliš moc. On rád hodně mluví a píše a pro mě není lehké vše vždy přeložit. Já se ale snažím vždy z toho udělat to nejlepší a hlavně to rychle mit za sebou abych na něco nezapomněla. Doufám, že při letošní cestě do USA budu mít příležitost poznat více filmařů, pří mé návštěvě u  Lockwoodových i a Sizenorovýchi v L.A. .

Ještě pár poslednich slov Howarda Lokwooda:

 Pokud obdivujete některé Siebertovic filmy a  chcete se též stát jejich přáteli, tak jim musíte prostě napsat.

The SAVAC Monitor Jan-Feb 2001